V úterý 14.5. 2024 se v Hradci nad Moravicí uskutečnila soutěž pro žáky základních škol v deskových hrách. Organizátoři z Mas Opavsko s touto soutěží začali v roce 2019 jako první v České republice, kteří uspořádávají deskové hry pro velký počet dětí. Letos to byly hry King Domino, Alenčina zahrádka, Pásovec a Bezva fotka. Žáci 5. ročníku už tyto hry znali ze školy, kdy na ně poctivě trénovali. Naši školu reprezentovala Sofie Grómanová, Julie Hozová, Ema Nováková a Magdaléna Víchová. Celkem bylo 11 školských týmů po čtyřech dětech. Každé dítě soutěžilo v každé hře zvlášť. Na konci se sečetly body všech dětí z jedné školy. Letošním výhercem byli žáci ze Základní školy Otické v Opavě, kteří si nasbírali 59 bodů. Děvčata z naší školy se umístila na krásném šestém místě se 43 body. Celé dopoledne panovala příjemná atmosféra. Pro všechny bylo nachystáno bohaté občerstvení. Tímto děkujeme organizátorům za skvělou akci, které jsme se mohli zúčastnit, děvčatům za skvělou reprezentaci školy a paní asistentce B. Sáňkové za doprovod a péči o naše děvčata. Zřizovateli děkujeme za zajištění odvozu tam i zpět.
Dne 16. 4. 2024 proběhla na naší škole soutěž Bajtík, které se zúčastnily děti ze 4. a 5. ročníku. Tématem bylo vymyslet nový druh hmyzu a ztvárnit ho na počítači v programu malování. V tomto školním kole nejvíce zazářila děvčata Terezka Kociánová a Míša Grabiášová, která poté jela do školy Boženy Němcové v Opavě, kde proběhlo další kolo – Kilobajtík a to 10.5.2024. Zde měla vymyslet a namalovat nový erb pro naše město Opavu. Po odvedené práci na všechny čekalo malé občerstvení a cesta domů. Na výsledky si budeme muset ještě počkat, ale podstatné je, že si to děvčata užila. Děkujeme děvčatům za reprezentaci školy a paní vychovatelce za doprovod a péči o děvčata po celou dobu.
Další soutěží tohoto týdne ve školní družině byla pro změnu sportovní akce – turnaj ve vybíjené. Děti tentokrát nesoutěžily ve své oblíbené záchrance, ale v klasické vybíjené. Byly rozděleny do dvou vyrovnaných družstev v čele s kapitány. Děti vložily do hry všechny své síly a hrály s obrovským nasazením. Vše probíhalo v duchu fair play, takže po skončení turnaje se všichni žáci rozcházeli s pocitem příjemně stráveného odpoledne se spolužáky a kamarády.
Od začátku dubna jsme společně sbírali odpadový materiál, ze kterého děti minulý týden začaly v několika skupinách stavět roboty dle své fantazie. Starší děti během tvoření projevily ochotu spolupráce i s menšími kamarády, kterým daly možnost přijít s vlastními nápady. Každý krok v tomto tvůrčím procesu byl novou výzvou, jak využít svou osobitou kreativitu a fantazii. Výsledkem více jak týdenního snažení byli úžasní roboti, z nichž vybrat toho nejhezčího byl pro pedagogický sbor i paní školnici ten nejtěžší úkol. Nejvíce hlasů získal robot Rákosníček, jehož stavitelkami byly Maruška Byrtusová, Míša Grabiášová a Eva Kristiánová. Gratulujeme a děkujeme za účast všem kreativním tvořitelům. 🙂
Vážení rodiče, přátelé školy, velice Vám děkujeme za každodenní přízeň, kterou jste nám po celou dobu školy v přírodě, prostřednictvím webových stránek, projevili. Jsme velmi rádi, že Vás naše putování v tomto týdnu zajímalo, snad i inspirovalo a líbilo se. Školu v přírodě si všechny děti náramně užívaly a velkou odměnou byla slova našich dětí, že vše bylo skvělé a klidně by si pobyt ještě alespoň o týden prodloužily. Škola v přírodě, kde je nutné se dětem věnovat takřka 24 hodin denně, by se nemohla uskutečnit bez celého ochotného týmu. Touto cestou děkuji paní učitelce Žanetě Indrákové, Gabriele Smetanové, Drahoslavě Hobžové, Petře Magdaleně Kejha, Michaele Pospíšilové a paní vychovatelce Haně Gebauerové za veškerou péči, starostlivost a ochotu se dětem věnovat po celých pět dnů. Děkuji paní vychovatelce Haně Gebauerové za noční bdění nad všemi spáči. Děkuji paní zdravotnici Michaele Pospíšilové za pečlivé dávkování léků a skvělou péči o naše malé pacienty. Děkuji paní učitelce Petře Kejha za každodenní večerní vkládání fotografií na webové stránky a video, které natočila a upravila. Děkuji všem dětem za týmovost, skvěle chování a všechny krásné úsměvy.
Sněhem pocukrovaná škola v přírodě v Penzionu Zátiší pomalu a jistě končí. Uteklo to jako voda a již nastal čas sbalit všechny kufry i batohy a směřovat do Dolních Životic za našimi nejbližšími. Ani poslední noc nás nezapomněli navštívit místní skřítci, kteří nám na rozloučenou zanechali láskyplné pozdravy v podobě malých srdíček a malůvek na obličeji. Pobyt v penzionu i v přírodě, a to za každého počasí, si všichni užívali. Sněhovou nadílku v okolí jsme využili do sytosti a díky ní si užili na konci dubna ještě hodně sněhových radovánek. Snad se Vám putování prostřednictvím našeho webu líbilo a přiblížilo Vám tak různorodé aktivity našeho týdne. Úsměvy na tvářích byly známkou toho, že dny byly naplněny pestrým a bohatým programem, chutnou a poctivou každodenní kuchyní. Ještě ráno jsme zvládli poslední ranní rozcvičku, po vydatné snídani úklid pokojů a balení kufrů. O půl jedenácté jsme nasedli do autobusu a vyjeli směrem k našim domovům. Tak zase někdy příště nashledanou.
Hned po probuzení se dnes na nás usmívalo sluníčko. Krásné počasí jsme museli využít hned od rána, proto jsme si dnešní rozcvičku užili i částečně venku. V osm hodin nás čekala výborná snídaně a po ní jsme se učili. Už při učení nás to lákalo ven, takže některé třídy si dopřály chvilku na čerstvém vzduchu. Po posilnění svačinkovým sladkým pomerančem byla ještě malá chvilka opakování a procvičování učiva. Na dnešní oběd se všichni těšili. Vynikající vývarová kuřecí polévka a velký kuřecí řízek s kaší byl prostě „mňam“😊. Všichni se olizovali až za ušima. Tradiční odpolední klid byl dnes o půl hodinky kratší, protože bylo zapotřebí se připravit na turistickou vycházku. Pořádně jsme se oblékli, do baťůžku dali svačinu, bandasky s pitím a vydali jsme se směr na Horský hotel Ondráš. Cestu nám ztížilo stoupání ve formě kopce, ale všichni jsme to zvládli až k rozcestí, kde jsme se rozdělili na dvě skupiny. Jedna došla až k Horskému hotelu Ondráš a druhá se už vrátila na naše ubytování. Skupinka u hotelu Ondráš měla možnost využít hřiště u hotelu, udělat si tam menší nákupky, zahrát si šachy ve velké velikosti a povozit se na kolotoči. Skupinka, která se vydala na chatu dříve, využila krásné prostředí v okolí chaty. Beach volejbal, skluzavka a hřiště u chaty byly velkým lákadlem, kterým se nedalo odolat. Velkou chloubou našeho ubytovacího zařízení je Krteček, který je dominantou hřiště a je vidět již z velké dálky. Není nikdo, kdy by neměl zájem se s ním vyfotit. Ale není to jen tak. Každý musel zdolat prudký kopeček a to bez nehody přes kamenitou cestičku. Na večer jsme se posilnili rajskou omáčkou s masovými koulemi a těstovinami. Po chvilce odpočinku bylo těšení se na večerní program v podobě diskotéky. Diskotéka byla veselá, plná zábavných tanců, her i písniček. Den byl dlouhý a poměrně náročný. Na našich dětech to však nebylo znát. Energii i ve večerních hodinách měly na rozdávání. Zklidnění nastalo až po hygieně a uložení do postýlek. Jestli je však zcela konec dnešního dne, se teprve ukáže………. Zatím přejeme dobrou noc 😊.
Třetí den na škole v přírodě jsme protančili mezi kapkami deště. Ráno jsme opět započali budíčkem v 7 hodin a rozcvičkou. Následovala snídaně, kde si opět děti vybraly dle své chuti – od čokoládových kuliček s mlékem, lupínek, müsli po čerstvé pečivo, zeleninu, sýry a salámy. Po snídani se třídy rozdělily ke svým vyučujícím a proběhlo krátké dopolední vyučovaní, které bylo obohaceno o velmi speciální událost – narozeniny Adama Pavlorka. Ještě jednou vše nejlepší :). Čas utekl jako voda a už nastal čas oběda, dnes nás čekaly americké brambory s vepřovými nudličkami. Po odpoledním klidu jsme se rozdělili po třídách do skupinek. Postupně jsme se prostřídali a čekaly nás odpolední aktivity. Mezi ně patřil bowling, který si někteří vyzkoušeli úplně poprvé, i přesto „striky“ jenom lítaly a úsměv na tváři nechyběl. Další aktivitou byla solná jeskyně, ve které se četlo, relaxovalo, zkoumalo prostředí. Nejzajímavější byl malý vodopád, světla a krápníky ze soli. Během těchto hlavních činností jsme hráli ping-pong a deskové hry. Vydanou energii jsme doplnili sladkými knedlíky na večeři. Také větší děti odehrály turnaj v ping-pongu, vyplňovaly kvízy, hrály různé hry a malovaly. Ve večerních hodinách nechybělo čtení pohádek, povídání si, volání s pozdravy domů a pak jsme šli pomalu, ale jistě odpočívat do postýlek s natěšením, co nám přinese zítřek. Všem přejeme krásný večer.
Druhý den na naší škole v přírodě jsme začali ráno v 7 hodin budíčkem. Po budíčku následovala rozcvička ve formě tance a nechyběl ani „Tanec princezen“. Poté nás čekala vydatná snídaně formou rautu, který byl opravdu pestrý. Posilnili jsme se čokoládovými kuličkami, müsli s jogurtem, chlebem ve vajíčku, párečky, pečivem, salámy a sýry, zeleninou i tvarohovým závinem. Každý si vybral dle své chuti. Po výborné snídani nás čekalo učení. Procvičovali jsme učivo, hráli hry, psali dopisy domů a jako svačinku jsme dostali jablíčko. Dopoledne uteklo jako voda a už byl čas oběda. Servírovali nám hrachovou polévku a jako druhý chod jsme měli kuře s rýží. Po obědě nás čekal odpolední klid a po něm venkovní aktivita – šipkovaná a ta nebyla ledajaká. Děti si vyzkoušely být malými detektivy a měly Dětskou detektivní kancelář – jarní šifrovačku, ve které hledaly názvy jarních rostlin a bylinek. Všech devět skupin došlo úspěšně do cíle a následovalo společné hledání pokladu. Zimní radovánky ve sněhu zakončily náš pobyt venku. Na chatě jsme dali sušit vše potřebné, převlékli se do sucha a šli znovu luštit šifrovačku. Výbornými špagetami jsme zakončili první část večera a po večeři jsme si zahráli deskové, společenské hry, malovali putovní kamínky i jen tak pro radost. Postupně se všichni osprchovali, vyčistili zoubky, přečetla se pohádka a unavené tváře se už těšily do peřinek. Teď už všichni sladce spí. Dobrou noc! 😊
Konečně jsme se dočkali. Je 22. duben a celá škola odjíždí na pobyt do krásné přírody v předhůří Beskyd, do vesničky Komorní Lhotka. Ještě minulý týden bychom si tu hráli s míčem na velkém travnatém hřišti, závodili a dokonce se opalovali. Uplynulo 7 dní a my stavíme sněhuláky!!!! Ale pěkně od začátku. Ráno jsme se sešli před školou a nedočkavě vyhlíželi autobus. Cesta autobusem nám pěkně utíkala, dokonce jsme si i zpívali. Naší první zastávkou byl závod ve Frýdku Místku – Marlenka. Vše probíhalo podle harmonogramu, přivítání, prezentace, ochutnávka výborných výrobků. Už jsme se chystali na vlastní prohlídku provozu, když tu z ničeho nic se rozezněla siréna a všichni jsme se museli evakuovat a vyběhnout před závod včetně všech zaměstnanců. Koukali jsme, co se děje, najednou přijela hasičská auta, vystoupili hasiči a běželi do závodu. Asi po půlhodině jsme se dozvěděli, že se jednalo o požární cvičení včetně evakuace. O komentovanou prohlídku jsme nepřišli, dověděli jsme se mnoho zajímavostí, např., že za měsíc vyrobí tolik kuliček Marlenka, že kdyby postavili kuličku po kuličce na sebe, bylo by to vysoko, jako 16 Eiffelových věží na sobě. Za naše „strádání“ dostaly všechny děti od pana majitele dobrůtku Marlenka snack. Plni dojmů a s plnými bříšky jsme se vydali za dalším poznáním a to do malé obce Morávka, kde jsme navštívili Vodní dílo Morávka. Na hrázi nás již očekával pan hrázný. Po krátkém mluveném úvodu a procházce po hrázi jsme sestoupili tunelem 7 metrů pod hladinu přehrady. Dostali jsme se také do strojovny a jiných důležitých prostor přehrady. Bylo 12 hodin a už jsme se pomalu začali těšit na oběd. Rozloučili jsme se a vydali se na cestu do Penzionu Zátiší. Po rozdělení pokojů a krátkém rozkoukání jsme si pochutnali na výborném obědě a po té se vydali na malou vycházku po okolí. Sníh nás všechny lákal, tak jsme si postavili několik velkých sněhuláků. Po návratu z vycházky jsme se zabydleli na pokojích, udělali si pohodlí, vyrobili si tabulky na bodování pokojů a zanedlouho už zase seděli v restauraci u dobré večeře. Večerní program byl vyplněn deskovými a společenskými hrami. Náš celodenní program ukončila večerka a zasloužený spánek, ale už teď se těšíme na další zážitkový den.
