Rok se s rokem sešel a už je tu opět konec školního roku. Tento týden se nesl v duchu velkého úklidu prostor družiny a rekapitulace toho, co nového jsme se v průběhu roku naučili, společně zažili, vytvořili a co bychom rádi podnikali v roce příštím. Děti se po celý rok zapojovaly do různorodých činností a aktivit, které jim pomáhaly rozvíjet dovednosti, zažít zábavu a navazovat a prohlubovat kamarádské vztahy. Tak, jak ve svých třídách dostaly vysvědčení, i my jsme vyhodnocovaly zapojení do činností družiny a aktivitu dětí za druhé pololetí. Po sečtení všech bodů se v celodružinové soutěži „Ferda odměňuje“ na prvním místě umístila Kačenka Sukeníková, na druhém Majda Víchová a třetí příčku obsadila Ema Nováková. Děkujeme i ostatním dětem, které se aktivně podílely na chodu družiny. Velký dík patří také rodičům, kteří nám poskytovali podporu a spolupráci po celý rok. Přejeme všem krásné prázdniny, užijte si je v pohodě a ve zdraví a na viděnou v novém školním roce! 🙂 Za školní družinu Hana Gebauerová, vychovatelka
Dnešní úterní den 25.6. se nesl v duchu Lesní pedagogiky, které se zúčastnili žáci druhého a pátého ročníku. Hned na začátku nás uvítal pan starosta Birgus, který nám celé dopoledne dělal usměvavou společnost a průvodce lesem, za to velmi děkujeme. Po krátkém uvítání, představení se a povídání si o tom, jak bychom se měli v lese chovat, co v lese najdeme, co se v lese smí či nesmí a k čemu nám les slouží, jsme se vydali kousek dál lesem, kde na nás čekal první úkol. Každý žák dostal papírek, na kterém byla napsána vlastnost stromu. Postupně se děti měly rozdělit do čtyř skupin a najít tak společné vlastnosti smrku, vrby, modřínu a lípy. Dozvěděly se například jaký strom má mělké kořeny, jaký strom je náš národní či jaký strom v sobě ukrývá dvoubarevné dřevo. Následovala aktivita, kterou děti velmi dobře znají, přesto je jejich nejoblíbenější, proto nemohla chybět. Když pan Birgus zvolal: „Káně letí“, tak se všichni hned proměnili v malé hraboše a hledali svůj úkryt. Následovala svačinka, pauza na pití a cesta mohla pokračovat. Okolo Čertovy lávky, včelích úlů až na naučnou stezku Pilný mlýn jsme došli ke krásnému jezírku s posezením. Děti odložily své baťohy a s nadšením šly hledat poklad. Po krátké chvíli se konalo velké nadšení a poklad byl donesen do cíle. V chladícím boxu na nás čekaly špekáčky, což znamenalo jediné – šli jsme opékat. Společně jsme si opekli špekáčky, které si některé děti přátelsky rozdělily do dvojic, poseděli jsme u ohně a užili si tak chvíli spolu. Při cestě zpět jsme se opět prošli velmi hezkou krajinou lesa a u nás v Dolních Životicích jsme se zastavili v obchodě i pro mls na odpoledne či pití pro osvěžení. Máme radost, že některé děti poznaly krajinu našeho místního lesa poprvé a pevně věřím, že lesem nešly naposled. Ještě jednou velké díky panu Birgusovi za veškerou organizaci a jeho čas.
I v tomto školním roce se žáci 5. ročníku mohli těšit na VIP výlet, který se letos uskutečnil v Praze. Prahu jsme navštívili již v průběhu začátku školního roku s celou školou, ale tento výlet byl pojat paní učitelkou třídní tak trochu netradičně. Nejprve proběhla ve třídě společná diskuse o výběru místa výletu a jeho očekávání. Přespaní v Praze bylo jednoznačnou volbou všech a mohlo se plánovat. Cesta vlakem z Opavy do Prahy byla již velkým zážitkem. Touha jízdy ve vlaku s kupé se jim naplnila. Po příjezdu do Prahy v 9.30 hodin se páťáci se svou třídní učitelkou a paní ředitelkou vydali metrem a tramvají do svého prozatímního domova v Klášteře kapucínů na Hradčanech, které je v samém centru hlavního města. Po krátkém odpočinku na pokojích byl společný přesun dopravními prostředky směr přírodní rezervace Divoká Šárka, která se nachází na území městské části Praha 6. Přírodní rezervace nás okamžitě okouzlila svým skalnatým úbočím podél Šáreckého potoka, stepi, která potom přechází do rozsáhlého lesa, což vytváří jeden z nejrozsáhlejších pražských parků. Průlezky a občerstvení při tomto putování nechybělo. Při zpáteční cestě bylo zapotřebí nakoupit potraviny k přípravě společné večeře. Kousek od našeho ubytování byl malý obchůdek, kde jsme se rozhodli nakoupit. A udělali jsme dobře, protože toužebné přání, které děti vyslovily již při první cestě do Prahy začátkem školního roku, se jin splnilo. Potkali jsme pana prezidenta Petra Pavla, který se s námi nechal vyfotit. Plní dojmů jsme šli do svých náhradních pokojíčků a sdělení svým nejbližším a známým bylo nutností. Po delším odpočinku byla očekávaná noční vycházka Prahou. Pražský hrad, Karlův most, Kampa, nejužší ulička, malostranský břeh Vltavy s obchůdky nám nabídly nezapomenutelné pohledy na krásy města. Pozdní večeře a sladký spánek v našem ubytování byly uzavřením nezapomenutelných zážitků prvního dne v Praze. Po budíčku v 7 hodin, společné snídani, úklidu pokojů jsme se mohli těšit na další zážitky nového dne. Botanická zahrada na malebné stráni v Troji nabízí prostor pro odpočinek, poznání i zábavu. Rezervová komentovaná prohlídka ve skleníku Fata Morgana, kde jsme měli možnost poznat exotické skvosty tropických deštných lesů, vysokohorského mlžného lesa a nejsušších oblastí světa, byly velkým zážitkem. Cestou jsme se seznámili s rybami tropických řek i jezer a měli jsme možnost se zaposlouchat do šumu divokého vodopádu. Procházkou venkovní expozicí, kde je množství druhů stromů a květin, jsme došli do meditační Japonské zahrady, která nás okouzlila květy rododendronů, pivoněk, sakur a příjemným stínem. Ani zde nechybělo dobré občerstvení, kde bylo možnost zakoupení teplého jídla za velmi příznivé ceny. Pak již byl opět přesun dopravními prostředky k našemu ubytování, kde jsme si vzali své batohy a plní zážitků jsme vyjeli ke svým domovům. Touto cestou patří poděkování všem žákům 5. ročníku, kteří dokázali, že jsou jedna skvělá parta, která drží za jeden provaz, dokážou si vzájemně pomoci a nemusíme se za ně vůbec nikde stydět. Děkuji paní učitelce Gabriele Smetanové za organizaci, realizaci tohoto výletu, za veškerou péči a starostlivost o všechny žáky po celou dobu. Děkuji za možnost být součástí celé této skvělé party i během výletu. Lenka Smetanová, řed. školy
V pátek 21.6.2024 se všichni žáci a učitelé sešli na půdě školy, abychom společně prozkoumali fascinující svět Indie. Tento den byl plný zážitků, barev a vůní, které nás přenesly do vzdálené země. Navíc nám počasí přálo, a tak jsme měli tropický den, který nám Indii přiblížil ještě více. Na začátku jsme se seznámili s Indií prostřednictvím prezentace. Dozvěděli jsme se o její historii, kultuře, tradičním jídle a zajímavostech. Bylo to jako malé virtuální cestování. Poté jsme přivítali předškoláky, kteří se k nám připojili na tento den. Společně jsme se vydali na průvod vesnicí, všichni v indických kostýmech. Děti byly nadšené a plné energie! Během odpoledne jsme měli různé aktivity s tématem Indie. Děti se naučily indický tanec, rytmicky se pohybovaly a prožívaly kouzlo indické hudby. Vytvořily si vlastní bylinkovou sůl, která voněla jako indické trhy. Dále si vybarvily mandaly, symboly harmonie a rovnováhy. Na ruce si nechaly pokreslit indické ornamenty, které zdobí tuto krásnou kulturu. A aby toho nebylo málo, vyzkoušely si péct indický naan a také si opékaly špekáčky. Byl to opravdový chuťový zážitek jako v Indii! Večer jsme si užili v jednotlivých třídách filmy, pohádky a dobroty. Okolo půlnoci jsme pro ty nejstatečnější připravili stezku odvahy. Kdo se odvážil? Ráno jsme se posilnili výbornými buchtami. Děkujeme maminkám a šikovným cukrářkám za upečené dobroty. Děkujeme Klubu rodičů za finanční příspěvek, za který se zakoupilo občerstvení v podobě špekáčků a pečiva. To největší poděkování však patří paní učitelkám a vychovatelkám, které pro děti program připravily a po celou dobu akce se dětem věnovaly.
Žáci druhého ročníku byli plní očekávání ve čtvrtek 20.6. 2024, protože se velmi těšili na dlouho plánovaný výlet do Hlučína. Ráno v 7.10 hod. jsme si dali společný sraz ve škole a běžnou autobusovou linkou jsme vyjeli směr Opava – východní nádraží, ze kterého jsme spěchali na vlak, který směřoval do Hlučína. Z vlakového nádraží jsme se vydali klidnou ulicí lemovanou stromy do centra města. Po cestě jsme měli možnost spatřit zbytky kamenných hradeb, Radnici, mnoho obchodů, kašnu na náměstí a měli jsme zastavení v Informačním centru. Pak jsme již přes park došli k našemu očekávanému cíli, kterým byl Dětský ranč v Hlučíně. Dětský ranč nabízí množství zábavy, nejenom pro děti, v pěkné přírodě. Přestože předešlá noc z důvodu prudkého deště a bouřky byla pro všechny zaměstnance na ranči velmi náročná, měli jsme možnost si prohlédnout celý ranč, nakrmit zvířátka v mini zoo, využili jsme rekondiční zahradu k odpočinku i svačině. Nadšenost z krmení prasátka, koz, oveček, koníků, poníků, oslíků, alpaky, králíčků byla pro děti velkou odměnou. Pro radost se ukrývaly v keřovém bludišti a nechybělo rejdění na dětském hřišti, kterého si plnými doušky všechny děti užívaly. Při zpátečně cestě jsme zrelaxovali a energii nabrali ve voňavé cukrárně na náměstí, kde si každý dopřál dle své chuti netradiční oběd v podobě zákusků, zmrzlin, tříště a dalších nabízených pamlsků. Pak jsme opět vlakem a autobusem cestovali plní zážitků zpět. Prožili jsme krásný den se šťastným návratem do svých domovů.
Dne 20.6.2024 se žáci 1. ročníku a žáci 3. + 4. ročníku vydali spolu s jejich paní učitelkami na školní výlet do Jakartovic. Našim cílem byl Penzion pod stájí, který nám poskytl zázemí pro celé dopoledne a část odpoledne. Nejdříve naše kroky směřovaly k blízkým šifrovým zatopeným lomům. Prošli jsme se chatovou osadou a s lopuchy nad hlavou jsme nakonec došli k Penzionu. Zde děti posvačily, doplnily zásoby jídla a vůně objednaných hranolek a ovocných drinků se rychle šířila pod našimi nosy. Po svačince jsme využili veškerých prolézaček a kolotočů a hracích prvků, které prostředí penzionu nabízí. Vyšlápli jsme si kopec k nádherné kapličce, kde se konají obřady svateb. V čase oběda jsme si opekli špekáčky, které nám daroval pan Rostislav Gróman, za což mu ještě jednou velmi děkujeme. Během dne jsme stále vyhlíželi sluníčko, protože největším lákadlem pro děti byla vodní hladina jezírka. Sluníčko naše prosby brzy vyslyšelo, a to byl pro nás impuls rychlého převlečení se do plavek a hurá do vody. Přestože se jednalo o výlet nedaleko Dolních Životic, tak některé děti byly v Jakartovicích poprvé a určitě ne naposledy.
Dne 19.6.2024 se na naší škole uskutečnil již tradiční T-mobile Olympijský běh 2024, který se konal na spoustě míst v České republice. Při této akci jde především o radost z pohybu. T-Mobile Olympijský běh je vůbec největší běžecká akce v České republice a jeho první ročník odstartoval v roce 1987 již legendární Emil Zátopek. Slunečné počasí a touha se zlepšit či doběhnout do cíle byla velkou motivací od nejstarších až po ty nejmenší. Důležité bylo nevzdat se, překonat sám sebe a doběhnout do cíle. Český olympijský výbor poslal všem dětem diplomy, medaile a zdravé ovocné tyčinky Raw Bombus. Partnerem T- mobile byla v tomto roce společnost Lesy České republiky s.p.. a 3D Den. V rámci tvořivých činností děti tvořily plakáty tematicky zaměřené na blížící se Olympijské hry v Paříži, které se konají v červenci. I přes velmi teplé počasí si děti běh užily a měly radost z toho, že doběhly do cíle.
I v tomto školním roce se každou středu mohly děti těšit do kroužku keramiky. Některé děti se s tímto kreativním tvořením setkaly poprvé, jiné již jako zkušené tvořily a vytvářely svá kreativní dílka. Keramickou hlínu se naučili všichni správně zpracovávat, rozšiřovali si také svou slovní zásobu v pojmosloví jako je například hnětení, válení, glazura, šlikr a další výrazy, které k tomuto oboru patří. Děti tvořily dle šablon i podle své vlastní fantazie. Velkou radost měly, když si mohly vyzkoušet práci na hrnčířském kruhu. Prvotní myšlenku, že se kruh zapne, vezme hlína a bude hotovo 😊, všichni upozadili. Tvoření v keramické dílně bylo doprovázeno vždy dobrou náladou, smíchem a radostí. To je jistě patrné i z fotografií, na které Vás srdečně zveme v naší fotogalerii ZŠ. Za kroužek keramiky Vám přejeme letní dny prožité s úsměvem a radostí. Gabriela a Lenka Smetanové
Mouka, ovesné vločky, cukr, vajíčka, mléko, máslo, ovoce, hrst dobré nálady a chuti si něco dobrého ukuchtit, nám stačilo při středečním společném pečení v družině. Než jedna skupinka odvážila a připravila těsto, druhá se postarala o přípravu ovoce, které nám momentálně nabízí zahrada. Aby se nám koláč lépe jedl, rozhodli jsme se třešně vypeckovat. Děti odstraňovaly pecky na stařičkém, ale stále funkčním odpeckovači třešní. Rozpůlené třešně jsme naskládali na koláč spolu s černými malinami, které některé děti ochutnaly poprvé. Povrch koláče jsme nakonec posypali drobenkou a koláč mohl do trouby. Jakmile se školou linula sladká vůně, všichni už netrpělivě čekali, až hotové dílo ochutnají. O doplnění tekutin se na závěr postaral krásně červený vodní meloun.
Na dvě odpoledne tohoto týdne se žáci naší družiny proměnili v kuchaře a kuchařky a společně si připravili a upekli pizzy. Nazdobili si je podle vlastní chuti kečupem, šunkou, sýrem, někteří kukuřicí a začalo se péct. Všichni se nemohli dočkat, až konečně ochutnají svá díla. Po vyndání z trouby se hodovalo. Pizzy chutnaly báječně, protože byly vlastnoručně vyrobené. Vypadaly (skoro) jak z italské pizzerie a jen se po nich zaprášilo.
